V den našeho posledního soudu, svítilo slabě slunce. Přicházel podzim a všichni jsme se zabývali jen obyčejnými věcmi jako každý den. Možná bylo trošku chladněji, protože matka příroda určitě věděla, kdo přichází. Zvířata se stáhla hlouběji do lesů a už moc nevycházela, ikdyž byl zatím jen klidný podzim…
   Najednou se z různých stran začali objevovat zvěsti o nadpřirozených bytostech. Tam zahlédli lidé podivnou postavu v zeleném suknu s lukem a šípy, jinde našli starou štolu přehrazenou mohutnou bránou, kterou by lidská ruka nedokázala vyrobit, navíc byla pro lidi vzrůstu malého dítěte. Mezi lidmi se začínali objevovat legendy, které už nikdo stovky, možná i tisíce let nikdo neslyšel…
   Při příchodu zimy se začali objevovat podivné zvěsti o armádě, která se objevila odnikud a pochoduje dnem i nocí směrem k Moskvě. Armáda plná byla monster, které si nedokážete ani představit, skřeti, zlobři a v noci se prý objevovali i upíři… Nikdo lidem, kteří přišli zpočátku nevěřil, pak se začalo proslýchat, že Rusové vyslali velkou část své armády na východ a už o nich nikdo neslyšel, jako kdyby se rozplynuli…
   Moskva nebrala tuto hrozbu v potaz dost dlouho, když zjistili, že přišli o polovinu armády, už bylo pozdě. Když se je nakonec vydali hledat pomocné oddíly, nenašly nic jiného než mrtvoly, vyschlé bílé mrtvoly, jako kdyby v nich nezůstala ani kapka krve…
   Následující den se nikdo nemohl spojit s lidmi z Moskvy. Spojenci vyslali průzkumné letadlo, které mělo zmapovat okolí Moskvy a zamířit do nitra Sibiře. První fotografie potvrdili neblahou předtuchu, Moskva byla plná podivných stvoření, která byla známa jen z legend. Poslední fotografie přišli z oblasti Uralu, bylo na nich stvoření, které zaútočilo na letoun a zničilo ho, dle některých lidí se jednalo o Draka, tmavě červeného draka…
   Poté se Evropa pokusila spojit své síly a vyrazit proti nepříteli, který mezitím dobyl většinu Ruska skoro bez boje. Fronta se vytvořila na hranicích Polska a táhla se až k Černému moři. Tak rychle se nepřítel pohyboval směrem k Evropě…
   Nikdo z vojáků, kteří byli na této frontě nevěděli, čemu budou čelit a když to zjistili, bylo už pozdě…Jak řekl jednou jeden moudrý muž: "V životě je spousta chvil, kdy cítíme mráz v zádech, ale není nic horšího než je smrt, která přichází a vy s tím nemůžete nic udělat…" Ten den zemřelo několik milionů vojáků, kteří byli vysláni na obranu známého světa a večer téhož dne se nářek mrtvých a panika valila na všechny, kteří doufali v zázrak, který nepřicházel…